AutoCAD - články

Sdružení příkazu 1. část – tlačítko s několikanásobnou funkcí

(Jakub Špaček, email)

Každý příkaz má své makro – svůj textový zápis a může mít přiřazenou ikonu, kterou lze použít do libovolného panelu nástrojů. Tato makra lze za dodržení určitých podmínek spojovat či řetězit a vytvořit tak pro často používaný sled příkazů tlačítko s několikanásobnou funkcí. Příkladem sdruženého příkazu je vytvoření tlačítka, které postupně spustí funkce Zoom Max, Ulož a Zavřít.

1. Vytvoření nového příkazu:
Příkazy lze vytvářet a editovat v dialogovém okně Upravit uživatelské rozhraní, které spustíme nejlépe zadáním cui a potvrzením klávesou Enter na příkazovém řádku.

obr.1

Nový příkaz vytvoříme v podokně seznamu příkazů v levé spodní části dialogu klepnutím na příslušnou ikonu Vytvořit nový příkaz (obr.1-1). Vytvořený příkaz se ihned pod názvem Příkaz1 zobrazí v seznamu příkazů (obr.1-2) a lze jej libovolně přejmenovat.

V pravé části dialogu v podokně Vlastnosti je u nového příkazu v řádku Makro (obr.1-3) text ^C^C jehož význam si vysvětlíme později. Pokud v seznamu příkazů (obr.1-2) klepnete na libovolný jiný příkaz, vždy se v tomto řádku zobrazí jeho makro.

2. Použití makra v příkazech:

Úvodem pár důležitých informací:
V makru je důležitý každý znak včetně mezery! Mezery na konci maker značí použití klávesy Mezerník a jsou nutné pro zachování funkčnosti příkazu, například zápis ^C^C_close   (i s mezerou na konci) nahrazuje tento postup: Esc, Esc, zápis _close do příkazového řádku a potvrzení mezerníkem. Mezery by bylo možné nahradit symbolem ; který značí použití klávesy Enter, neboť příkazy zadané do příkazové řádky lze potvrzovat buď stisknutím klávesy Enter, nebo Mezerník. V tomto příkladu budeme používat pro větší přehlednost místo mezery středník – tj. potvrzení klávesou Enter.

Nyní se podíváme na makra jednotlivých příkazů, které budeme používat:

^C^C
použijeme pouze na začátku příkazu, znamená dvojí stisknutí klávesy Esc - zruší všechny předchozí příkazy a zajistí, aby v době spouštění nového příkazu nebyl aktivní jiný příkaz ani vybraný objekt.

Zoom Max
má makro '_zoom _e   (s mezerou na konci) Zde můžeme vynechat svislou čárku na začátku, ta značí použití na pozadí předchozího spuštěného příkazu a v tomto případě nemá opodstatnění. Použijeme tedy tvar _zoom;_e;

Ulož
má makro ^C^C_qsave  (s mezerou na konci) Zde vynecháme ^C^C a použijeme tvar makra _qsave;

Zavřít
má makro ^C^C_close  (s mezerou na konci) Zde opět vynecháme ^C^C a použijeme tvar makra _close;

3. Vytvoření složeného makra:

Pokud tedy složíme tyto příkazy dohromady a mezery nahradíme pro větší názornost středníky, vypadal by příslušný příkaz takto:

^C^C_zoom _e;_qsave;_close;

^C^C
začátek příkazu, který znamená dvojí stisknutí klávesy Esc - zruší všechny předchozí příkazy a zajistí, aby v době spouštění nového příkazu nebyl aktivní jiný příkaz ani vybraný objekt.

_zoom_e
vyvolá příkaz Zoom Vše – zobrazí všechny objekty maximálně do plochy.

;
funguje jako stisknutí klávesy Enter – potvrzuje příkaz.

_qsave
provede uložení změn ve výkresu.

;
funguje jako stisknutí klávesy Enter – potvrzuje příkaz.

_close
zavře aktuální výkres.

;
funguje jako stisknutí klávesy Enter – potvrzuje příkaz.

Pokud jsme vytvořili správně nový příkaz a zápis jeho makra, můžeme mu ještě dle libosti přiřadit v pravé horní části dialogu Upravit uživatelské rozhraní libovolnou ikonu (z hlediska funkčnosti není podmínkou) a zařadit jej do libovolného panelu nástrojů.

Po klepnutí na toto nové tlačítko proběhne příkaz Zoom Max – který objekty výkresu zvětší maximálně do plochy, následuje uložení změn v aktuálním výkresu a jeho zavření.

O něco složitější než v tomto případě je použití příkazů, ve kterých je po jejich spuštění nutnost jakékoli volby, typickým příkladem je příkaz Čisti jehož praktické využití si vysvětlíme v další části tohoto článku.

Sdružení příkazu 2. část – příklad s čištěním výkresu

(Jakub Špaček, email)

V předchozím článku jsme se seznámili s jednoduchým řetězením příkazů a nyní se zaměříme na téma o něco složitější - vytvoření série příkazů, která vyčistí a zavře aktuální výkres. Tentokrát nezůstaneme jen u jednoduchého zadání funkcí Čistit a Zavřít, ale pro správnou a bezproblémovou funkci použijeme řetězec obsahující i další příkazy.

Pro začátek trochu teorie – zápis makra odpovídá postupnému zadávání do příkazového řádku, pokud vytvoříme makro, které bude obsahovat například příkaz _qsave, bude fungovat stejně jako zadání _qsave přímo ve výkresu do příkazového řádku. Celý průběh zápisu makra tedy lze nejprve vyzkoušet nanečisto přímo ve výkresu postupným zadáváním příkazů do příkazového řádku.

Celý postup by měl probíhat v této posloupnosti:

• Nastavení aktuální hladiny na 0
• Vyčištění výkresu
• Uložení a uzavření výkresu

1. Nastavení aktuální hladiny na 0

Nastavení aktuální hladiny na 0 je pro správnou funkci příkazu nutným krokem, neboť aktuální hladinu nelze vyčistit, funkce Čistit nabídne k vyčištění všechny nepoužívané hladiny, nenabídne hladiny použité a nenabídne aktuální hladinu nehledě na to, zda je ve výkresu použita.

Nastavení aktuální hladiny na 0 lze provést příkazem _-layer. Ale pozor (!), zde je nutné rozlišovat _layer a _-layer – pomlčka v příkazu je důležitá. Příkaz _layer spustí funkci hladina v dialogovém okně, ve kterém nelze bez použití myši příkaz dokončit. Naopak příkaz _-layer spustí funkci hladina v příkazovém řádku, kde jej lze dokončit prostřednictvím makra. Pomlčka tedy značí použití příkazu v příkazové řádce bez spuštění dialogového okna.

Po zadání _-layer ve výkresu a potvrzením klávesou Enter se zobrazí nabídka:


Zadáme písmena na a potvrdíme klávesou Enter (pro zvolení možnosti NAstav).


Zvolíme 0 a potvrdíme klávesou Enter (zadání názvu hladiny která má být zvolena jako aktuální).


Další operace již není nutná, takže lze dalším stisknutím klávesy Enter příkaz ukončit.

Jak by tedy zatím vypadal zápis makra? Na začátek je opět nutné napsat ^C^C - což znamená v podstatě dvojí stisknutí klávesy Esc, zruší tedy všechny předchozí příkazy a zajistí, aby v době spouštění nového příkazu nebyl aktivní jiný příkaz, ani vybraný objekt. Poté pokračujeme přesně dle postupu vyzkoušeném na příkazovém řádku - ^C^C_-layer;na;0;; - tento zápis odpovídá postupu: Esc Esc _-layer Enter NAstav Enter 0 Enter Enter (pozn.: středník značí použití klávesy Enter). Toto makro tedy prozatím nastaví aktuální hladinu na 0 a ukončí příkaz.

2. Vyčištění výkresu

Dalším krokem je spuštění samotného čištění příkazem _-purge - ale pozor – zde opět platí _-purge a nikoli _purge, pomlčka je důležitá stejně jako v případě příkazu _-layer ! Po zadání _-purge a potvrzením klávesou Enter se tedy objeví na příkazovém řádku nabídka:


Pokračujeme volbou písmena v a potvrzením klávesou Enter (pro zvolení možnosti Vše).


Zde můžeme potvrdit klávesou Enter (potvrdí nabídnuté <*> vybere tím všechny názvy).


A ještě volba n a Enter (pro zvolení Ne - nechceme všechny názvy samostatně potvrzovat).

Tento sled zadání vyčistil ve výkresu všechny nepoužívané objekty. Zápis makra má tedy tento tvar: _-purge;v;;n; (který odpovídá postupu _-purge Enter Vše Enter Enter Ne Enter).

3. Uložení a zavření výkresu

Závěr kompletního makra je již jednoduchý – přidáme příkaz Uložit (_qsave a Enter) a příkaz Zavřít (_close a Enter).

Pokud tedy složíme všechny tyto části dohromady, vypadal by funkční výsledek takto:

^C^C_-LAYER;NA;0;;_-PURGE;V;;N;_qsave;_close;
(A jeho ekvivalentní zadání prostřednictvím příkazové řádky: Esc Esc _-layer Enter NAstav Enter 0 Enter Enter _-purge Enter Vše Enter Enter Ne Enter _qsave Enter _close Enter).

Hotové makro lze již použít na vytvoření nového tlačítka a přidat jej libovolně do panelů nástrojů (viz článek „ Sdružení příkazu 1. část “).

Problém s exportem do PDF v AutoCADu 2010 – Nulový ukazatel.

Export do PDF je silným nástrojem nové verze AutoCADu 2010, může se však stát, že při použití této nové funkce dochází k chybám, respektive nedojde k exportu a objeví se chybové hlášení obsahující následující upozornění:

CHYBA: Interní chyba: Prázdný ukazatel

Jedná se o problém, který vznikne tehdy, když po spuštění nového AutoCADu zadáme možnost migrace uživatelského nastavení z předchozích verzí. Společně s uživatelským nastavením se do nové verze přenese i soubor DWG to PDF.pc3 ze starší verze, která export do PDF nepodporuje a proto dochází k výše uvedeným potížím. Řešení je velice snadné a spočívá v nahrazení migrovaného souboru aktuální verzí získanou z instalačního média.

1. Do příkazového řádku AutoCADu napíšeme správceplotrů a potvrdíme stisknutím klávesy Enter. Otevře se okno Plotters, které zobrazuje seznam dostupných plotrů, včetně souboru DWG to PDF.pc3.
2. Vložíme do mechaniky instalační DVD.
3. Na instalačním DVD otevřeme složku se soubory plotrů.
   Pro 32-bitovou verzi:
   :\x86\acad\Program Files\Root\UserDataCache\Plotters
   
   Pro 64-bitovou verzi:
   :\x64\acad\Program Files\Root\UserDataCache\Plotters
4. Nahradíme v otevřené složce Plotters na pevném disku soubor DWG to PDF.pc3 stejnojmenným souborem ze složky Plotters na DVD.
5. Zavřeme otevřené složky Plotters.
6. Zavřeme a následně znovu spustíme program AutoCAD.

Nyní by již měl být v AutoCADu export do PDF plně funkční.